Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu. Hranici Přírodního parku Džbán vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby, Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bílichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušin.
Džbán, který z 65 - 70% pokrývají lesy, je pramennou oblastí uprostřed bezlesého Slánska, Žatecka a Lounska. Mohutný džbánský hřeben ve směru Hříškov - Řevničov je přirozenou rozvodnicí Vltavy, Berounky a Ohře. Na východ od této rozvodnice pramení potoky Bakovský, Bilichovský, Pozdeňský a Řisutský. Všechny tyto potoky mají směr svého toku východ nebo severovýchod a odvodňuje je Vltava. Na západ od rozvodnice pramení potoky Smolnický, Klášterský (Ročovský), Hřivický, Hasina a Klučecký. Směr jejich toku je sever nebo severozápad a odvodňuje je řeka Ohře. Za účelem zachování krajinného rázu byl Džbán vyhlášen přírodním parkem ve všech třech okresech, ve kterých se nachází, tedy Rakovník, Louny a Kladno. Také proto byly na jeho území vybudovány dvě naučné stezky. Naučná stezka Kounovské kamenné řady byla otevřena v roce 1987 a má 11 zastávek. Ukazuje přírodní poměry Džbánu, ale i 14 řad kamenů tzv. Kounovských kamenných řad. Stezka je zaměřena i na historii, geologii, botaniku, zoologii, zemědělství, lesnictví apod. Začíná u silnice za mutějovickým nádražím směrem na Kounov.
Naučné stezky: Naučná stezka Novostrašecko byla otevřena v roce 1994. Má 14 informačních panelů a měří 12 km. Začátek je u železniční stanice v Novém Strašecí, prochází městem, kolem obory Libeň Mšeckými Žehrovicemi a podél soustavy rybníků na potoce Loděnice. Panely jsou zaměřeny na informace o Přírodním parku Džbán, o Novém Strašecí a okolí, o zeleni, zemědělství, lesnictví, památných stromech, keltském osídlení, rybnících a Mšeckých Žehrovicích.
Kulturní a sídelní památky pocházejí jak z pravěku, tak i z doby historické. Mezi pravěké památky patří dodnes záhadné kamenné řady u Kounova. Jde o 14 řad kamenů (nejdelší měří 450m), které měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Řady jsou rovnoběžně sestavené z balvanů křemenců, křemitých pískovců a slepenců ve směru sever - jih. Dva největší kameny byly nazvány Pegas a Gibbon. V blízkostí řad na severním výběžku Roviny se nachází halštatsko-laténské hradiště s mohutným dvojitým valem.
Historické památky: Ve středověku bylo na Džbánu vybudováno několik hradů a větší počet tvrzí. Význam mají dvě hradní zříceniny Pravda a Džbán. Zřícenina hradu Pravda se nachází na zalesněném ostrohu mezi Pnětluky a Domoušicemi. Hrad byl vybudován patrně ve 2. polovině 15. století v prostoru prehistorického hradiště. V l6.století byl však opuštěn. Zachována je obvodová hradba, zdivo brány a paláce a pozůstatky dalších objektů, zejména dělových bašt. Na okraji Džbánské plošiny, nedaleko železniční stanice Mutějovice, se nachází méně známá, nicméně rozlehlá a lesem zarostlá zřícenina gotického hradu Džbán. Hrad byl vybudován patrně koncem 13. století v sousedství dřívějšího slovanského hradiště. Měl značné rozměry. Na východě stály za příkopem a valem tři okrouhlé věže, při západním opevnění stála nad shlukem budov čtyřboká věž. V 16. století byl však hrad již pustý. Největší počet památek je mladšího data. Jde v prvé řadě o objekty církevní jako jsou kostely, kaple a sochy, dále pak o panská sídla tj. zámky a zámečky. Jsou zde zachovány i cenné selské budovy. Stavebně hodnotné nebo pozoruhodné kostely a kaple mají Děkov, Hředle, Hřivice, Kounov, Libuším Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Panenský Týnec, Řevničov, Řisuty, Smečno, Srbeč, Třtice, Vrbice, Velká Černoc, Utnařice a Žerotín. Zvláštní zmínku zasluhuje areál bývalého kláštera a kostela v Ročově. Klášter augustiniánů, založený r.1373, byl poničen při husitských válkách, rozkvětu se dočkal v 18. století, kdy byl přestavěn. Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v 18. století, ozdoben freskami, obrazy a barokním zařízením. Hodnotné sochy svatých stojí ve Lhotě pod Džbánem, Mutějovicích, Smilovicích, Svinařově, Svojetíně. V Hradečnu se zachovala zvonička se šindelovou střechou.
Jednotlivě se zachovaly i prvky cenné selské a zemědělské architektury, v Kalivodech roubený obytný dům a dům č. 101 v Řevničově. V Hříškově a Smolnicích lze vidět barokní statky z 18. století. Starší, většinou selské stavby zbudované ze džbánské opuky, jsou často neomítnuté a svítí svou nažloutlou bělí. Právě opuka je výrazným Džbánska. Její původ dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávaly na velice zajímavý stavební a obkladový materiál. Architektura zdejších obcí je pozoruhodná opukovými stavbami, které se naprosto odlišují od typických českých chalup, statků a kostelů.
Konkrétní tipy na výlet pro vás: NAUČNÁ STEZKA KOUNOVSKÉ KAMENNÉ ŘADY A ZŘÍCENINA GOTICKÉHO HRADU DŽBÁN - vlakem z Loun směr Rakovník, vystoupit na nádraží v Mutějovicích. V lesích nad ním najdete zbytky hradu Džbán, směrem na Kounov narazíte na kounovské kamenné řady. ZŘÍCENINA HRADU PRAVDA - vlakem z Loun směr Rakovník, výstup v Domoušicích. V lesích směrem na Pnětluky najdete zříceninu hradu Pravda. KLÁŠTER A KOSTEL V ROČOVĚ: autobusem z Loun na Ročov. Vybrat si ale na víkendový výlet můžete jakékoliv místo v přírodním parku Džbán.
|