Pěstování chmele v Žatci a jeho okolí má více než sedmisetletou tradici. Současně s udělením soudních práv městu dostal Žatec i právo vařit pivo. Vzhledem k tomu, že v té době byl chmel pěstován především pro vlastní potřebu a prodávaly se pouze přebytky, muselo být jeho pěstování známo již v předchozí době. První písemná zmínka o chmelnici v Žatci pochází až z relativně pozdější doby, a to z roku 1348, kdy byl písemně zaznamenán prodej chmelnice "V Kouli". Vliv na zakládání chmelnic měl panovník Karel IV. , který uložil královským městům, aby v dosahu tří mil od města zakládala chmelnice a vinice.

Ve 14. a 15. století v Žatci a okolí nabývá postupně na významu pěstování chmele nad vinnou révou, v 16. století již má výsadní postavení a je vyhledávaným artiklem nejen v Čechách, ale i v sousedních zemích. Cenily se především jeho vynikající vlastnosti při výrobě oblíbených ležáckých piv. Město si bylo vědomo významu chmele a věnovalo mu i náležitou pozornost. Staralo se o jeho kvalitu, tzv. měřičníci byli pod přísahou města, okolo poloviny 16. století začalo město také potvrzovat původ chmele. Od té doby se vlastně datuje snaha o potvrzení originality žateckého chmele. Ta pokračuje přes patenty Marie Terezie, až po legislativní stanovení místa pěstování a podmínek při obchodu s ním dodnes.

19. století můžeme právem považovat za zlatou éru českého chmelařství. Žatecký chmel se stal pro své typické vlastnosti měřítkem pro stanovení kvality a cen na evropském trhu a samotné město Žatec pak evropskou chmelařskou metropolí. Tato situace přímo přitahovala různé nepoctivé obchodníky, kteří chtěli vytěžit ze situace a využít vysoké ceny tohoto chmele ve svůj prospěch. Proto začalo více než kdy jindy docházet k míchání žateckého chmele s méně kvalitním a lacinějším, ovšem výsledná směs byla při prodeji prezentována jako žatecký chmel. Na ochranu práv poctivých obchodníků a kvality zdejšího chmele, byl v roce 1833 založen chmelařský spolek. Ten plombováním žoků a vystavováním ověřovacích listin chránil chmel na Žatecku vypěstovaný. Pro hodnocení a později i vážení bylo poskytnuto přízemí žatecké radnice, která tak vlastně sloužila jako první známkovna. Protože snaha spolku nebyla schopna čelit falšování chmele, byla v roce 1884 založena oficiální "městská známkovna" v Žatci. Sídlila v dnešní Tyršově ulici. Ani tato známkovna nebyla schopna plně zajistit zlepšení poměrů. Po neshodách mezi městskou známkovnou a pěstiteli došlo k založení druhé, tzv. selské známkovny v dnešní Nákladní ulici (dnes sklad zeleniny). Až do roku 1901 tedy působily v katastru města Žatce známkovny dvě. V tomto roce došlo po dlouhém jednání ke sloučení obou subjektů, které dále působily pod názvem Spojená žatecká známkovna chmele. V roce 1922 byla zákonem ustavena Veřejná známkovna chmele, jejíž činnost trvá doposud.

Události okolo známkování chmele a jeho význam nám nepřímo dokládají význam chmele pro Žatec. Dá se bez nadsázky říci, že v té době město doslova žilo chmelem. Bylo zde 53 různých balíren a balírniček, rozložených v úzkém pásu od dnešní Zeyerovy ulice po uličku Klášterní. V téže době bylo v katastru města registrováno působení 161 firem, které se zabývaly prodejem chmele. Kolorit doby dokreslovala i kasta tzv. "kolečkářů", kteří na kárách převáželi nabalený chmel z balírny do známkovny k ověření a zpět.

Čilý obchodní ruch v Žatci měl bezesporu vliv i na chod města. Časté obchodní návštěvy kupujících ovlivnily jeho kulturní a společenské klima.

Dobové kresby a fotografie dokládají, že chmel byl pěstován přímo v katastru města. Samozřejmě ne na dnešních chmelnicových konstrukcích, ale na tzv. tyčovkách (chmel se nepnul do výše po drátu, ale po tyči zaražené do země). Dokladem toho je i Willenbergova veduta z počátku 17. století. V popředí pohledu na město jsou patrné srovnané chmelové tyče.

Sláva žateckého chmele, pověstného svou kvalitou, přesáhla nejen do sousedních zemí, ale i do zámoří. Již v roce 1879 byl vyvážen do Ameriky a od roku 1901 se datuje dodávání chmele do Japonska. To znamenalo i budování či modernizaci žateckých balíren na počátku tohoto století. K uchování vlastností chmele již nestačilo pouhé našlapávání chmele do žoku. Chmel musel být upravován a sířen pod dohledem kontrolorů známkovny. Tento proces trvá do dneška.

Do přelomu století můžeme také datovat počátky výzkumnictví ve chmelařství. Byly to zpočátku hlavně zemědělské školy, které se tímto problémem zabývaly. Je třeba vzpomenout především A. Mohla a J. Tomše. Práce, kterou začal dr. Osvald v roce 1927 s nově vybranými klony, typickými pro žatecký chmel, přinesla své ovoce. Dr. Osvaldem vybrané klony 31, 72 a 114 tvoří dodnes spolehlivý základ českého chmelařství. Na podporu výzkumu byla zřízena Výzkumná stanice chmelařská, později Výzkumný ústav chmelařský, dnes Chmelařský institut spol. s r.o.

Po roce 1948 obchod se chmelem zajišťovala Československá společnost pro vývoz chmele, která se stala součástí později založené a.s. Koospol. V oblasti zpracování chmele v těchto letech působil Výkupní sklad chmele. Služby pro pěstitele zajišťovala Stanice pro pěstování chmele. Obě instituce se staly součástí v roce 1960 založeného národního podniku Chmelařství Žatec.

Práce s udržením priority a kvality žateckého chmele pokračuje neustále. Na úseku šlechtění, laboratorního a smyslového hodnocení pracuje tým odborníků především z řad Chmelařského institutu. V žateckých balírnách lze zaznamenat nové trendy z českého a světového pivovarnictví. Když byl v roce 1971 na Chmelařském náměstí vybudován provoz na výrobu a zpracování mletého a granulovaného chmele, nikdo nepředpokládal jeho další rozšíření. Nový způsob zpracování si jen velmi zvolna razil cestu k našim pivovarům. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let došlo k výraznému přelomu v požadavcích odběratelů na způsob balení chmele. Náhle vyvstala nutnost vybudovat v Žatci zcela nový provoz nejen na výrobu klasických chmelových granulí, ale i ve světě stále více žádaného "koncentrovaného" granulovaného chmele.

Zánikem monopolů ve zpracování a prodeji chmele vzniklo ve městě Chmelařství, družstvo Žatec. To převzalo většinu činností původního podniku. Současně vzniklo několik firem a společností pro služby pěstitelům a obchod se chmelem. Zájmové sdružení podnikatelů chmelem zajišťuje a hájí zájmy pěstitelů, Unie obchodníků se chmelem pak sdružuje firmy Bohemia Hop a.s., Top - Hop, Žatec Hop Company a.s., Reality Trading, Saaz Hop Worldwide, Magma a.s. a firmu Bureš a syn.

Administrativní členění státu často svádí mylně umísťovat produkční místa do "lounské" či "rakovnické" oblasti. Stále je tedy třeba mít na paměti, že Žatecká chmelařská oblast překračuje hranice okresů. Zde všude se také nejčastěji pěstuje světoznámá odrůda chmele - žatecký poloraný červeňák signovaný v Žatci žateckou známkovnou.