Dnes se v našem nepravidelném seriálu vypravíme do gotického kostela v Slavětíně. A když už tuhle vesnici navštívíme, stojí za to se zmínit i o místním kameni Baba, který byl na počátku 80. let znovuobjeven jako menhir.

Majitelem kostela je Římskokatolická církev, Farnost Slavětín. Uživatelem Antonín Hausenblas. Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl původně románský. Podle návrhu J. Mockera byl opraven v letech 1880-81.

Expozice:
Chrámová loď s unikátními nástěnnými malbami mariánského charakteru z poloviny 14. stol, pokrývajícími všechny stěny v pěti i více pruzích nad sebou. Jsou zde velmi realisticky zobrazeny biblické i světské postavy, dobová řemesla a rolnické práce, stavby, erby, zvířata, rostliny, předměty denní potřeby, zbraně, módní oděvy s neobvyklými tvary čapek aj. Jde o cenný doklad malířské výzdoby kostelů v době vlády Václava IV.

Co byste dále měli vědět:
Kostel je přístupný jen s průvodcem, možná je rezervace prohlídek, prodávají se zde suvenýry, k dispozici je i restaurace a penzion. každou sudou neděli v 15 hod. zde probíhá mše svatá

Další zajímavosti:
v obci najdete pamětní síň básníka Konstatina Biebla; při nedávném restaurování maleb byl objeven donační nápis s letopočtem 1414
otevřeno je denně od 11 do 15 hod.
vstupné: dospělí 10,-  děti 6,- Kč
fotografování: 10,- Kč
filmování: 10,- Kč
délka prohlídky 30 min., max. po-čet osob 40
parkování 100 metru, autobus 300 metrů, vlak 1 km
bezbariérový přístup není k dispozici

A když už budete v této malebné obci, určitě stojí za to prohlédnout si i zajímavý kámen nazvaný Baba. Ten byl znovuobjeven jako menhir na počátku 80. let J. Helšusem a nachází se 950 metrů severozápadně od kostela, na staré polní cestě těsně u nepříliš letité lípy. Jeho kresba pochází z r. 1932. Je tvořen hrubozrnným železitým pískovcem s křemennými valounky, vysoký je 1,7 m. Hmotnost je odhadnuta na 2 tuny. Historie kamene není zatím známa.

V roce 1896 byl údajně prováděn výzkum, který měl odhalit, že kámen je značně hluboko zasazený, a jeho podzemní část je téměř stejná jako nadzemní. (tato informace je z knihy České megality R. Šarič, P. Štěpánek).

Víme jen, že někdy v 17. století do něho byl zasazen kříž, což možná způsobilo, že na sebe nepoutal tolik pozornosti. Po druhé světové válce někdo kříž z kamene vylomil.